Úvod Potřeba transportu osob a nákladů je jednou ze základních potřeb v rámci podnikatelské a jiné samostatné činnosti fyzických a právnických osob. V souvislosti se snahou o omezování spalování fosilních paliv Evropská unie v roce 2019 schválila v rámci balíčku Fit for 55 kromě změn ovlivňujících tržní mechanismy, jako je rozšíření působnosti emisních povolenek na oblast letecké, námořní a silniční dopravy mj. i opatření v oblasti cílů a regulací, kde nás bude zajímat regulace omezující emise CO2 z osobních automobilů, a v roce 2022 revizi několika souvisejících směrnic a nařízení (úprava výkonnostních norem pro emise CO2 u nových silničních osobních automobilů a lehkých užitkových vozů, revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie, o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva či směrnice o zdanění energie).
V únoru 2023 schválil Evropský parlament další zpřísnění, které má znamenat, že nebude od roku 2035 možné registrovat v EU nové automobily produkující emise oxidu uhličitého. To má zajistit, že se do roku 2050 stane odvětví dopravy uhlíkově neutrálním. Z pohledu daní z příjmů se tedy zaměříme zejména na výdaje s provozem elektromobilu spojené, které lze podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") uznat jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Nízkoemisní a bezemisní vozidla: definice a význam pro daňové uplatnění
Elektromobil, elektroauto nebo elektrické vozidlo (electric vehicle - EV) je motorové vozidlo na elektrický pohon. Právní předpisy pracují s pojmy "nízkoemisní vozidlo" a "bezemisní vozidlo". ZDP definuje bezemisní vozidlo v ustanovení § 21b odst. 7 jako "silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2.". Naproti tomu nízkoemisní vozidlo je definováno nepřímo tak, že se jedná o "silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem." (viz zákon č. 360/2022 Sb.)
Podle § 3 tohoto zákona se za nízkoemisní vozidlo považuje zejména silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1 s emisemi CO2 do 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu, či vozidla s nulovými emisemi CO2 v obdobích 2026-2030. U osobních automobilů, minibusů a malých nákladních automobilů se definice nízkoemisního vozidla v čase mění. Do 31.12.2025 platí, že nízkoemisní vozidlo musí vyhovět emisnímu limitu CO2 a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší. Od 1.1.2026 do 31.12.2030 se za nízkoemisní vozidlo považuje vozidlo s provozem bez emisí CO2.
Abyste mohli nutně posuzovat daňové dopady, je důležité určit, zda se jedná o elektromobil (bezemisní vozidlo) či o plug-in hybrid (nízkoemisní vozidlo). Bezemisní vozidla - silniční vozidla poháněná výhradně elektrickou energií či vodíkem - mají specifickou daňovou výhodu, zatímco plug-in hybridy spadají do kategorie nízkoemisních vozidel, která mají jiné daňové dopady.
Daňové uplatnění nákladů na elektromobily a plug-in hybridy
Obecné podmínky daňové uznatelnosti nákladů jsou u elektromobilů stejné jako u klasických motorových vozidel využívajících uhlovodíková paliva. V souvislosti s porovnáním cen tedy platí, že pořízení elektromobilu bývá dražší, a ekonomická výhodnost se zvyšuje s intenzitou využívání. I u elektromobilů lze místo výdajů na spotřebu elektřiny uplatnit paušální výdaj na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP.
V praxi bývá složitější prokázat skutečnou spotřebu elektrické energie při jízdě, a proto se v mnoha případech používá referenční cena. Důležitá role reformy nastala novelou ZDP (zákon č. 609/2020 Sb., tzv. daňový balíček 2021), která umožňuje použít průměrnou cenu elektřiny 4,80 Kč/kWh pro účely nákladů na pohonné hmoty u elektrovozidel a hybridů pro zjištění daňového nákladu na pohonné hmoty v pracovních cestách.
Příjem z nabíjení elektromobilu zaměstnancem v souvislosti s pracovně-právním vztahem a s účelem nabití vozidla na soukromé jízdy není zdaňován jako příjem ze závislé činnosti, pokud dojde k prokázání nákladů na energii prostřednictvím vyhlášky MPSV. Pokud zaměstnanec osobně dobíjí vozidlo doma a firma mu neprokáže konkrétní náklady, zůstává příjem na straně zaměstnance nezdaňovaný v rámci ZDP.
U wallboxů a příslušenství se posuzují technické a ekonomické parametry. Pořizovací cena wallboxu a jeho instalace mohou ovlivnit zdanitelný příjem zaměstnance podle § 6 odst. 6 ZDP. Pokud wallbox tvoří součást vozidla a je dodán současně s vozidlem, cena se zahrnuje do vstupní ceny a ovlivňuje zdanitelný příjem. Při samostatném pořízením wallboxu se posuzuje, zda jde o movitou věc (samostatný majetek) či o součást budovy (pevně spojená infrastruktura).
Nízkoemisní a bezemisní vozidla v praxi: výpočet nepeněžního příjmu a náhrady za pohonné hmoty
Bezemisní vozidla (elektromobily) podléhají v případě poskytování zaměstnci k soukromým účelům zdanění dle § 6 odst. 6 ZDP, kde se výše příjmu určuje procentem ze vstupní ceny vozidla za každý započatý kalendářní měsíc. V roce 2024 došlo ke snížení přidaněné hodnoty pro elektromobily z 0,5 % na 0,25 % ze vstupní ceny - jelikož elektromobily spadají do bezemisních vozidel. U plug-in hybridů (nízkoemisní vozidla) zůstává sazba 0,5 % z pořizovací ceny. Pro ostatní vozidla platí 1 % jako nepeněžní příjem.
Z hlediska náhrad za pohonné hmoty (včetně elektrické energie) platí, že pro výpočet se používá buď skutečná cena a množství, nebo se využije referenční cena 4,80 Kč/kWh (pro rok 2020) a následně 4,80 Kč/kWh (roční aktualizace vyhláškou MPSV). V praxi je možné pro domácí nabíjení u elektromobilů použít referenční cenu 4,80 Kč/kWh. Druhá volba - prokazatelné náklady - vyžaduje detailní evidenci spotřeby a prokazatelné ceny nákladů.
Případ, kdy zaměstnanec dobíjí doma ze své vlastní sítě, má za následek, že z pohledu daňových odvodů dochází k různé interpretaci: pokud není prokázána skutečná cena elektřiny, lze použít referenční cenu uvedenou vyhláškou. V některých případech vzniká na straně zaměstnavatele pohledávka za spotřebovanou elektřinu pro soukromé jízdy, nebo naopak v případě dobíjení ze soukromé sítě, zdanění na straně zaměstnance nemusí být.
Nákup a provoz elektrifikovaných vozidel v praxi: TCO a srovnání s konvenčními motory
Z hlediska provozních nákladů jsou elektrifikované verze v praxi ekonomicky výhodnější, zejména u modelů s výrazně nižšími provozními náklady na palivo a servis (rekuperační brzdy, nižší opotřebení dílů). U BEV chybí motorový olej, rozvodový řetězec, DPF apod.; servis se soustředí na klimatizaci, pneumatiky, softwarové aktualizace. U hybridů dochází k nižším servisním nákladům na některé komponenty, avšak rozměrná baterie a systém řízení zvyšují komplexnost a náklady na údržbu ve srovnání s konvenčními vozy.
V tabulce ohraničující rozdíly mezi BEV, hybridy a konvenčními vozidly může být užitečné zohlednit následující položky: pořizovací cena, provozní náklady, servis, pneumatiky, DPH, odpisy a daňové dopady. (V textu jsou uvedena poznámková data o cenách, TCO a srovnání modelů Škoda Auto platných k 2026.)
| Kategori | |||
|---|---|---|---|
| Pořizovací cena | vyšší, často nad konvenčními vozy | vyšší než ICE, nižší než BEV ve srovnání | nižší |
| Provozní náklady (energie) | většinou nižší, závisí na tarifech | kombinace elektřiny a paliva | vyšší náklady na PHM |
| Servis | méně pohonných dílů, nižší nároky na oleje | komplexnější, ale méně části pohonné soustavy | standardní údržba |
| Pojistné | vyšší u některých profilů | vyšší než ICE | standardní |
| Odpisy a daňové výhody | mimořádné odpisy pro bezemisní vozy (2024-2028); 0,25 % z ceny pro nepeněžní příjem | 0,5 % z ceny; možné použít referenční cenu pro pohonné hmoty | normální odpisy; žádné speciální výhody |
Poměrné shrnutí: pro typické městské a středně velké podnikání s pravidelnými jízdními potřebami bývá kombinace domácího nabíjení a správně nastavených náhrad za pohonné hmoty klíčová pro výhody BEV. Bezesné výhody se mohou měnit s politikou a regulacemi; v horizontu 5-10 let je třeba sledovat změny ve DPH, osvobození od dálničního poplatku a dotace pro wallboxy.
Praktické problémy a sociální dimenze u bytových domů a wallboxů
Podíl obyvatel žijících v bytových domech bez vlastního parkovacího místa se podílí na dostupnosti infrastruktury pro nabíjení. V praxi se řeší otázky souhlasu SVJ, instalace wallboxů a financování. Vyhláška 146/2024 Sb. zřídkakdy ukládá povinnost dobíjecích bodů pro nová bytová výstavba nad 3 parkovací stání; v některých lokalitách však narůstají spory o bezpečnost a kompatibilitu s infrastrukturou.
Pokud SVJ schválí instalaci wallboxu, náklady na samotný wallbox a montáž se pohybují v řádu desítek tisíc korun. Dotace v programových rámcích (Nová zelená úsporám) mohou pokrýt část nákladů, ale často vyžadují doprovodná opatření. Pro širší období 2026 existují změny v dotačních schématech a úvěrování, které zvyšují finanční náročnost projektů v bytových domech.
Závěr vnitřně provázané srozumitelnosti pro praxi
Bezemisní vozidla a nízkoemisní vozidla představují pro podnikatele a OSVČ či firmy významný posun v daňových a provozních aspektech. Klíčovou roli hraje správné posouzení, zda se jedná o bezemisní či nízkoemisní vozidlo a jak se promítají daňové náklady a náhrady za pohonné hmoty do nákladů a mezd. Výpočty a rozhodnutí by měly vycházet z aktuálních zákonných ustanovení, výpisů z velkého technického průkazu CO2 a certifikátů shody (COC). Při dávkovaném nabíjení a různých scénářích (domácí, veřejné DC, wallbox) je nutné pečlivě evidovat spotřebu a použité ceny elektřiny pro správné zdanění a odpisy.
