Mandevilla (dipladénie): Kompletní průvodce pěstováním hybridů

Mandevila vás zaujme na první pohled: Její lesklé listy, záplava květů a elegantní vzhled z ní dělají ozdobu každého balkonu. Mandevila, známá také jako Mandevilla splendens, sanderi nebo amoena, se už dávno neprodává jen v jižních zemích. Možná jste se s mandevilou setkali o několik let dříve při letní dovolené v jižních zemích. Na trzích a v květinářstvích se prodávaly již pěkně vzrostlé a plně kvetoucí rostliny, kterým málokdo odolal.

Co je mandevila

Mandevila (Mandevilla), někdy nazývaná také dipladénie nebo chilský jasmín, je dřevitá liána, která pochází z tropických lesů Střední a Jižní Ameriky. Jedná se o popínavou rostlinu, která má velké trubkovité červené, růžové i bílé květy a sytě zelené lesklé listy. Vedle tuhých listů tmavě zelené barvy vyrůstají nádherné květy. Jemně voní po jasmínu a pohybují se na barevné škále od červené po bílou. Rod čítá asi 120 druhů, z nichž největší počet roste v horách východní Brazílie a v Andách.

Odrůdy a barvy květů

Většinou bývají v nabídce jako M. splendens, někdy také M. sanderi nebo M. amoena. Působivé jsou odstíny růžové a červené, občas bývá k mání mandevila se žlutými či bílými květy (Mandevilla amoena). Z původních druhů můžete poměrně často vidět Mandevillu boliviensis s květem čistě bílým a žlutým jícnem či Mandevillu sanderi, dostupnou v odrůdách s květy bílými, růžovými nebo třeba červenými. Hybridy mandevil ovšem vykvetou dokonce v odstínech svítivě žluté či oranžové barvy, modrou a fialovou však neočekávejte, ty jsou mandevilám zapovězeny.

Stanoviště a světlo

Preferuje slunné až částečně zastíněné stanoviště. Mandevila dobře snáší polostín - má ho raději než celodenní plné slunce, které jí poškozuje a deformuje listy. Jelikož jde o obyvatelku pralesů, nemá ráda přímý úpal. Měla by být chráněna před silným poledním a odpoledním sluncem. Sluníčko ale podporuje bohatou násadu květů, takže měkké dopolední a večerní světlo je pro ni ideální.

Výběr nádoby a substrátu

Při výběru květináče sáhněte po tom největším, co máte k dispozici. Pro mandevilu jsou ideální nádobou k pěstování velké a hlubší samozavlažovací květináče. Nezáleží na jejich tvaru (zda kulaté, či hranaté) - důležité je, že kořeny mají stále možnost čerpat závlahu a živiny. Důležitá je dostatečná drenáž, aby nedošlo k podmáčení. Na dno dejte dobrou drenáž a zeminu buď pro balkonové rostliny, nebo směs ze tří dílů rašeliny a jednoho dílu pařeništní zeminy. Dopřejte jí substrát obohacený o vyzrálý kompost.

Zálivka

Klíčem k pěstování mandevily je neustále vlhký substrát. V době květu musí mít mandevila vždy k dispozici dostatek vody. Zaléváme, když je horní vrstva půdy suchá. Nezapomeňte, že nesnáší přemokření, a mohly by jí začít uhnívat kořeny. Nejlepší je používat dešťovou vodu nebo alespoň den odstátou kohoutkovou. Pokud má rostlina neustálý nedostatek vody a zároveň musí vyživovat mnoho květů, reaguje stresem a shazuje květy a listy. Pokud je květináč v letních měsících umístěn na balkoně orientovaném na jih, kde se hromadí velké teplo, může být nutná každodenní zálivka.

Hnojení

Aby vytvářela hodně květů, potřebuje hodně živin. Z toho důvodu aplikujte každý jeden až dva týdny vyvážené tekuté hnojivo. Pravidelné přihnojování mandevile svědčí, vybuduje si pak mohutný kořenový bal a silné, bohatě kvetoucí nadzemní výhony. Vhodná jsou tekutá hnojiva s vyšším obsahem fosforu či plná tekutá hnojiva pro balkonovky. Od začátku tvorby poupat až do srpna je třeba mandevillu každý týden přihnojovat tekutým hnojivem pro kvetoucí rostliny. Ke konci léta by se mělo množství hnojiva postupně snižovat, aby se mandevila mohla ubrat do zimního spánku.

Opory a tvarování

Mandevila je bujně rostoucí liána (popínavá rostlina) a dokáže za léto vyrůst do třímetrové výše. Pro své pěstování vyžaduje konstrukci. Nabídneme jí oporu v podobě mřížky, pergoly, sloupku či podpěrného drátu… Bude se kolem nich ovíjet a růst do výšky, dosáhneme esteticky příjemného a prostorově úsporného uspořádání. Můžete ji pěstovat jako pnoucí exemplář. Vyberte tři silné výhony, které navedete na podporu. Další možností je poskytnout jí oporu v podobě oblouku a vést ji jako mohylu. Pokud ji chcete pěstovat jako převislou v závěsných koších, pravidelně během vegetace zaštipujte výhony.

Přezimování

Není to letnička, v domovině roste jako vytrvalá rostlina a lze ji dobře přezimovat. Přezimování je v našich podmínkách s chladnějším klimatem obtížnější. Potřebuje teplotu mezi 10-15 °C. Jakmile klesnou venkovní noční teploty k deseti stupňům, je čas přestěhovat mandevilu domů. Nechte půdu v květináči vyschnout a rostlinu seřízněte nakrátko. Nechte ji v prostorách, kde je teplota okolo 4 až 8 °C a mimo vegetační období ji zalévejte jen zřídka. Rostlinu můžete zaštípnout (sestřihnout) tak, aby se vám dobře stěhovala a nezabírala tolik místa. Během zimního klidu omezte zálivku. Zalévejte ji až ve chvíli, kdy půda úplně vyschne. V zimě také vynechte hnojení a začněte až koncem dubna.

Přesazování a substrátové zásady

Každé dva až tři roky je vhodné mandevilu přesadit do větší nádoby s čerstvou půdou bohatou na živiny. Ve chvíli, kdy se zastaví růst nebo rostlina málo kvete, potřebuje přesadit. Při přesazování použijte kvalitní drenáž a vhodný substrát pro balkonové rostliny nebo směs rašeliny s pařeništní zemí. Pokud má dipladénie v květináči zůstat zdravá po mnoho desetiletí, je nezbytné rostlinu každých několik let přesadit do čerstvého substrátu.

Množení řízky

Z vyzrálých vrcholových či stonkových řízků si zkuste mandevilu namnožit sami. Při množení řízkováním je dobrá jistá opatrnost, protože mléčná míza, která z rostliny vytéká, může způsobit podráždění pokožky. Po řezu upravte délku řízku asi na osm centimetrů (může být i o málo kratší či delší) a ve vlažné vodě nechte vyplavit prýštící latex. Řeznou ránu k zakořenění pak smočte ve stimulátoru a řízky zapíchejte do čistého perlitu (agroperlitu), případně do směsi z jednoho dílu rašeliny a jednoho dílu písku. Spodní teplo a vyšší vzdušná vlhkost jsou žádoucí, proto napíchané řízky raději přikryjte sklem nebo fólií (občas je vyvětrejte) a udržujte přiměřenou vlhkost substrátu. Mladé rostliny se dají namnožit řízkováním. K rozmnožení se dají využít výhony odstraněné při jarním prořezu. Řízky se zkracují na délku 8 cm, přičemž se musí nechat několik hodin odstát ve sklenici s vlažnou vodou.

Řez a péče během sezóny

Pro zdraví a kvetení dipladénie je nutný pravidelný řez. Zásadní je odstraňovat květy ihned poté, co ztratí svou krásu. Přebytečné výhonky se nebojte odříznout i během sezóny. V únoru nebo březnu přezimující rostlinu seřízněte o třetinu. Tak podpoříte násadu nových výhonů. Při přesunu do interiéru na zimu lze z rostliny odříznout zvláště objemné výhony. Hrubý řez je povolen i nyní: zbaví rostlinu v květináči zbytečného balastu a dodá jí energii pro nový růst.

Škůdci a choroby

O mandevile by se mohlo říct, že je zdravá jak řípa. Netrpí houbovými ani plísňovými chorobami, virózy se jí vyhýbají, je opravdu mimořádně odolná. V našich podmínkách ji mohou sužovat pouze škůdci - a ty musíte pohlídat vy. Problematické jsou molice, dají se ale usměrnit například postřikem Mospilanu v silnější koncentraci a v několikrát opakovaných třídenních intervalech. Puklice a červci se mohou vlivem suchého vzduchu objevit hlavně při pěstování v bytě. Zasáhnete-li v počátcích, kdy se škůdce objeví, máte šanci se ho zbavit. Jakmile se přemnoží, nezbude než rostlinu radikálně ostříhat, vyměnit zeminu a ještě použít postřik na zbytek zelených částí. Zejména na jaře se na čerstvých, světle zelených listech rády šíří mšice. Ty však lze snadno a šetrně potlačit organickým pesticidem na bázi řepkového oleje. V zimních čtvrtletích byste měli rostlinu pravidelně kontrolovat, zda se na ní nevyskytují vlnatky nebo třásněnky.

Bezpečnost a toxická míza

Pozor! Tato uhrančivá liána je toxická pro psy a kočky. Při požití může dojít k žaludeční nevolnosti a zvracení. Latex, který při řezu roní, může podráždit pokožku, sliznice nebo oči, proto při péči o rostlinu raději používejte ochranné rukavice a třiďte rostlinu mimo dosah malých dětí i domácích mazlíčků.

Proč si mandevilu oblíbit

Mandevilu si zamilujete hned z několika důvodů. Její květy jsou poměrně velké a syté odstíny z ní udělají královnu interiéru i terasy na dlouhé týdny. Okrasné jsou ale i její listy, které na první pohled působí až voskovým dojmem. Velkou výhodou mandevily je její rychlý růst, kdy za vegetační sezónu naroste do výšky i 2-5 metrů. Pokud jí vhodně přezimujeme, můžeme se z ní těšit po řadu let a nemusíme každý rok na jaře kupovat novou rostlinu. Jestliže jste majitelem domácích mazlíčků a zvířat, a máte malé děti, měli byste se mít na pozoru, protože tato nádherná květina je jedovatá.

Až zabrousíte do zahradnictví vybrat si rostliny, které ozdobí vaše balkony a terasy, jistě vás okouzlí mandevila. Tahle kráska má nádherné květy a při dobré péči zvládne kvést stejně dlouho jako muškáty. Není však čeho se bát a kdo mandevilu jednou zkusil, vrátí se k ní určitě příští rok znovu.

tags: #mandevilla #hybrid #pestovani