Nijem motoroveho vozidla noz: odpovědnost, provoz a dopady na škodu

JUDr. Monika Schön, Ph.D. [Škoda způsobená provozem dopravního prostředku] Ustanovení § 2927 NOZ reaguje na riziko vzniku škody při provozování dopravního prostředku způsobené vlastní povahou provozu dopravních prostředků.

Reflektuje, že dopravní prostředky mají zvýšené nároky na ovládání, pohybují se zpravidla vyšší rychlostí a představují zvýšené riziko vzniku škod pro přepravované osoby a věci, případně okolí [srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2053/2005 (Rc 15/2008)].

Vyjma vyšší rychlosti dopravního prostředku jsou dalšími faktory ovlivňujícími vznik a rozsah škody omezená ovladatelnost dopravního prostředku, omezená kontrola nad bezprostředním okolím, použití tvrdých a pevných materiálů aj.

Právní úprava v NOZ navazuje na předchozí (úprava odpovědnosti v § 427 ObčZ, úprava liberačních důvodů v § 428 ObčZ); odlišné je pouze vymezení dopravních prostředků, k nimž se odpovědnost vztahuje (srov. § 427 odst. 2 ObčZ a § 2927 odst. 1).

Kontinuitu konstatuje též důvodová zpráva.

V mnohém lze proto čerpat ze závěrů judikatury vztahující se k předchozí právní úpravě.

Odpovědnost za škodu způsobenou zvláštní povahou provozu dopravního prostředku je konstruována jako objektivní, tedy nevyžaduje zavinění.

Provozovatel se nicméně může odpovědnosti zprostit za podmínek uvedených ve druhém odstavci (liberační důvody).

Úprava v § 2927 není lex specialis ve vztahu k obecné úpravě (§ 2910 a násl.), a proto nevylučuje použití obecné úpravy.

Svojí konstrukcí vystavenou na objektivním základu dopadá § 2927 na provozovatele bez ohledu na zavinění a bez ohledu na porušení povinnosti, zatímco obecná úprava naopak zavinění a porušení povinnosti vyžaduje.

V konkrétní věci proto může dojít k souběhu obecné odpovědnosti podle § 2910 a násl. (odpovědnou za škodu bude osoba, která vlastním zaviněním porušila povinnost stanovenou zákonem) a odpovědnosti provozovatele podle § 2927 (ve vztahu k předchozí úpravě shodně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2011, sp. zn. 23 Cdo 4373/2010).

Dopravní prostředek Dopravním prostředkem je podle judikatury Nejvyššího soudu nutno rozumět zařízení, které slouží k dopravě.

Za dopravní prostředek je tak nutno považovat nejenom klasické prostředky (typicky automobil, vlak, autobus, letadlo, tramvaj, metro apod.), ale též výtahy, lanové dráhy či lyžařské vleky.

Za dopravní prostředek lze ve smyslu § 2927 považovat též pohyblivé schody, pohyblivé chodníky apod.

Zvláštním případem jsou zařízení, která jsou primárně určena k jinému účelu než dopravě, nicméně je současně k dopravě použit lze, typicky pracovní stroje (např. bagry).

1. 11. 2013ID: 92746upozornění pro uživateleNový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) upravuje nově také nájem dopravního prostředku, a to v § 2321-2325 NOZ.

Smlouvou o nájmu dopravního prostředku se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu k užívání dopravní prostředek a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

Pronajímaný dopravní prostředek musí být způsobilý k provozu a ke sjednanému způsobu užívání.

Pokud není ve smlouvě ujednán způsob užívání, musí být dopravní prostředek způsobilý k užívání, k němuž takový dopravní prostředek obvykle slouží.

V případě, že dopravní prostředek není způsobilý k takovému užívání, je nájemce oprávněn odmítnout dopravní prostředek převzít.

Pronajímatel je povinen odevzdat pronajatý dopravní prostředek nájemci v ujednané době.

Nájemce je povinen dopravní prostředek pojistit pouze v případě, že to bylo mezi stranami ujednáno.

V ostatních případech je pojištění věcí pronajímatele.

Nájemce je povinen udržovat dopravní prostředek ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

Pronajímatel je povinen nahradit nájemci náklady, které nájemce vynaložil na údržbu dopravního prostředku.

Nájemné platí nájemce po ukončení užívání dopravního prostředku.

V případě, že je nájem ujednán na dobu delší než tři měsíce, platí nájemce nájemné ke konci každého kalendářního měsíce.

Předpokládá se však, že placení nájemného bude zpravidla individuálně řešeno výslovným ujednáním smluvních stran, tj. Pronajímaný dopravní prostředek musí být způsobilý k provozu a ke sjednanému způsobu užívání, přičemž pronajímatel je povinen jej v takovém stavu také po celou dobu nájmu udržovat.

Nájemné se platí po skončení nájmu dopravního prostředku.

Mgr. --------------------------------------------------------------------------------[1] Důvodová zpráva k NOZ. [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné >>> zde, s. 511.[2] Důvodová zpráva k NOZ. [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné >>> zde, s. 512.[3] Důvodová zpráva k NOZ. [online]. [cit. 2013-02-16]. Dostupné >>> zde, s. Zveřejnění podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. „Moje dotazy se týkají novelizace Zákona č. 361/2000 Sb, platné od 1.1.2024.

Právní dopady a praktické důsledky pro provozovatele a uživatele

Možnost souběhu odpovědností ukazuje, že dopravní prostředek může být zdrojem škody i tehdy, když dojde k porušení povinnosti jinou osobou.

Jízdu přizpůsobte hlavně svým schopnostem, stavu vozidla i komunikace.

Jestliže způsobíte dopravní nehodu, při níž došlo k ublížení na zdraví jiné osoby, hrozí Vám v případě přestupku pokuta ve výši 25.000 - 50.000 Kč a k tomu zákaz činnosti v rozmezí od jednoho roku do dvou let.

Pokud však došlo k vážnějšímu ublížení na zdraví, či dokonce k usmrcení, projednává se nehoda v trestním řízení, kde už jsou sankce podstatně vyšší.

Pamatujte, že neposkytnutí pomoci osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, je trestáno trestním zákonem, a můžete být odsouzeni až k dvěma létům nepodmíněnému odnětí svobody.

V případě neposkytnutí pomoci řidičem, který se účastnil na dopravní nehodě, je trest odnětí svobody až ve výši 5 let a zákaz řízení.

Jestliže po dopravní nehodě nezastavíte vozidlo nebo od ní dokonce ujedete, je toto jednání trestáno pokutou ve výši 2.500 - 5.000 Kč + 7 bodů, samozřejmě za předpokladu, že se nikomu nic nestane.

Postihy za nedodržení rychlostních limitů se liší podle míry překročení a typu komunikace (obec, dálnice, silnice pro motorová vozidla).

Řízení bez platného řidičského oprávnění se nevyplácí; pokuta 25.000 - 50.000 Kč a zákaz řízení v období 1-2 roku.

Jiný případ nastává, jestliže řídíte po tom, co Vám byl řidičský průkaz odebrán, ať již pro dosažení 12 trestných bodů nebo v důsledku jiné sankce za spáchaný přestupek či trestný čin.

Institut osoby blízké je v dnešní době při porušování povinností na silnicích velmi často využíván.

Policie zachytí radarem u Vašeho vozidla překročenou rychlost, není však schopna zachytit, kdo automobil řídil.

Jakmile dojde k výzvě správního orgánu, abyste se dostavili k podání vysvětlení, nabízí se řešení odepřít toto vysvětlení z důvodu ohrožení osoby blízké nebezpečím postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin.

Není tedy vhodné tvrdit, že Vám osoba, jež řídila vozidlo, nebyla známa.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 21.11.2012: Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích

Zákon o silničním provozu a další předpisy tvoří rámec pro posuzování rizik spojených s provozem vozidel a jejich vliv na odpovědnost.

Dle Nejvyššího soudu je škoda způsobena zvláštní povahou provozu motorového vozidla tehdy, je-li způsobena jeho typickými vlastnostmi, zejména zvýšenou rychlostí, omezenou ovladatelností, vysokou hmotností, technickou konstrukcí či charakterem (pevnost, tvrdost) použitých materiálů.

Tabulka: Příklady trestních a správních sankcí podle typu porušení

tags: #nijem #motoroveho #vozidla #noz