Dvanáctiletý výrobní cyklus je na malý městský automobil úctyhodná doba. Právě tolik let se Peugeot 106, známý také jako "stošestka", vyráběl a za tuto dobu opustilo výrobní linky téměř 2,8 milionu těchto vozů. Peugeot, jakožto tradičně luxusnější značka koncernu PSA, se na domácím francouzském trhu profiloval spíše k prémiovějším segmentům, zatímco Citroën nabízel praktická či extravagantní řešení. Tato strategie byla obzvláště patrná v devadesátých letech, kdy Peugeot navazoval na úspěchy modelu 205, známého z automobilových soutěží a Dakaru.
V roce 1991 se na trhu objevil nový Peugeot 106, menší než tehdejší model 206, avšak s cenou, která nebyla výrazně nižší. Zpočátku se vyráběla pouze třídveřová verze, která si získala podstatně větší oblibu (67 % produkce) než pozdější pětidveřová karoserie. Celkem bylo do roku 2003 vyrobeno 2 798 300 exemplářů Peugeotu 106.
Konstrukce a rozměry
Karoserie o rozměrech 3678 mm na délku, 1588 mm na šířku a 1376 mm na výšku, s rozvorem 2385 mm, dle výrobce nabízela prostor až pro pět cestujících. V praxi se však na zadní sedadla pohodlně vměstnali jen dva dospělí. Kvůli omezenému půdorysu je třeba počítat s nedostatkem místa pro kolena i hlavy na zadních sedadlech. Zavazadlový prostor činí pouhých 215 litrů. Peugeot 106 je tak primárně určen do města, avšak může uspokojit i mladou dvoučlennou rodinu, která by jej nemusela měnit ani po narození potomků.
Motorizace a spotřeba
Mezi hlavní přednosti ojetého Peugeotu 106 patří relativně dostupná pořizovací cena, přiměřená spotřeba paliva a vzhledem k francouzskému původu i dobrá odolnost. Z pestré nabídky výhradně čtyřválcových motorů lze doporučit osvědčený agregát 1.1 litru s objemem 1124 cm³, který dosahoval výkonu 40 kW, častěji však 44 kW. S tímto motorem se spotřeba paliva mohla snadno pohybovat kolem šesti litrů na 100 km, aniž by to zásadně ovlivnilo jízdní dynamiku. Zrychlení z 0 na 100 km/h Peugeot s tímto motorem zvládal za necelých 14 sekund. Nízká pohotovostní hmotnost vozu (890 kg) pozitivně přispívá jak ke spotřebě, tak k akceleraci.
V nabídce byl také základní motor 954 cm³ s výkonem 33 nebo 37 kW, který se hodil spíše pro městský a příměstský provoz. Delší cesty s tímto motorem byly méně komfortní kvůli nedostatečné výkonové rezervě, což bylo patrné zejména na dálnici a při předjíždění.
Pro sportovněji založené řidiče byly k dispozici výkonnější verze, například 1.6 XS nebo XSI s výkony 65 kW nebo 67 kW, případně 1.6 16V S16 s výkonem 87 kW, která zvládla stovku za 8,7 sekundy. Neměli bychom zapomenout ani na oblíbený motor 1360 cm³ s výkonem 55 kW, který se úspěšně používal i v jiných modelech koncernu PSA.
Vznětové motory z devadesátých let, ačkoliv nebyly tak pokročilé jako dnešní, reprezentovaly čtyřválce 1.4 D (37 kW) a 1.5 D (40 nebo 43 kW). Spotřeba těchto motorů se mohla pohybovat kolem pěti litrů na 100 km. Je však třeba počítat s výraznějším hlukovým projevem, přestože zážehové verze vynikají nadprůměrným odhlučněním.
Bezpečnost a modernizace
Peugeot 106 prošel v roce 1996 zásadním faceliftem, který se dotkl nejen vzhledu, ale i techniky. Nejvýraznější změny zaznamenala přední část s novými světlomety a větším logem značky, zadní světlomety byly celočervené. Současně byly provedeny konstrukční úpravy karoserie, které s dodatečnou výbavou posunuly model v oblasti bezpečnosti do druhé poloviny devadesátých let. Dvouhvězdičkový výsledek v testu Euro NCAP je z dnešního pohledu nízký, ale s ohledem na konstrukční stáří vozu odpovídající.
Souběžně s modernizovaným Peugeotem 106 se na trhu objevil i příbuzný Citroën Saxo. Ačkoliv se lišil designem exteriéru a interiéru, sdílel s Peugeotem 106 hlavní konstrukční skupiny.
Podvozek a jízdní vlastnosti
Peugeot 106 byl typickým představitelem francouzské automobilové konstrukce. Zadní nápravu odpruženou zkrutnými tyčemi charakterizovalo překvapivě komfortní naladění a dlouhé dráhy pohybu kol. Jízdní vlastnosti byly i přes měkké odpružení poměrně dobré. Verze s posilovačem řízení se ovládaly příjemně snadno a obratně. Bez posilovače bylo manévrování náročnější, avšak nízká hmotnost vozu to částečně kompenzovala. Zvláštní pozornost si zaslouží vznětové verze, jejichž motory byly těžší, a přesto posilovač řízení nebyl vždy standardem.
Interiér a výbava
Běžná produkce modelu 106 se vyznačovala jednoduchým interiérem, občas s patrným nedbalým zpracováním nebo průměrnou kvalitou použitých plastů. Vzniklo však mnoho akčních modelů, které často disponovaly nápaditě navrženými potahy sedadel, čalouněním, podsvícenými přístrojovými deskami nebo jinými odlišnostmi od standardní produkce. Příkladem může být model 106 Kid s interiérem v džínové modři.
Časté závady
Typicky francouzské jsou i nejčastější závady, které se týkají především elektriky a elektroniky. Častým problémem bývají alternátory, které jsou nevhodně umístěny nízko vpředu, kde jsou vystaveny vodě a povětrnostním vlivům, což vede k jejich častému selhání a následnému vybití akumulátoru. S tím souvisí i problémy s dobíjením v městském provozu, kde se baterie nemusí stihnout po krátkých jízdách dobít, což může vést k nenastartování vozu. Klasickými potížemi jsou kromě centrálně ovládaných zámků také elektricky ovládaná okna, imobilizéry nebo drobné závady jako zhasínající světlomety či nefunkční klakson. Starší ročníky s továrním imobilizérem vyžadují zadání čtyřmístného kódu před každým nastartováním, což nemusí vyhovovat každému.
U starších ročníků je třeba počítat s nutností výměny dveřních těsnění, kterými často proniká dešťová voda do interiéru. Koroze se obvykle týká především koncového dílu výfuku. Motor a převodovka mohou netěsnit, což může způsobovat problémy při technické kontrole. Mezi vážnější závady motorů patří zvýšená spotřeba oleje (u vznětových motorů signalizovaná modrým kouřem z výfuku) nebo přehřívání způsobené vadným termostatem či spínačem ventilátoru.
Podle německého TÜV bývají brzdy často nadměrně opotřebené, což lze připsat převážně městskému provozu. Pokud se ozývá přední náprava, je na čase výměna čepů nebo dokonce hnacích hřídelí. Kontrolu si zaslouží také uložení zadní nápravy a únava zadních zkrutných tyčí. Závady jsou hlášeny také na palivových čerpadlech a odvětrání palivové nádrže.
Naštěstí je mnoho vadných dílů cenově dostupných a lze je snadno získat na vrakovištích nebo z druhovýroby, takže vyjmenovaný seznam potenciálních závad nemusí představovat pro peněženku velkou hrozbu.
Peugeot 106, ačkoliv již nahrazen novějším modelem 107 vyráběným v Kolíně, zůstává i po letech dobrou volbou pro ty, kteří hledají jednoduchý, spolehlivý a ekonomický automobil, ať už pro městské pojížďky, nebo jako první auto pro mladý pár.