V létě 1984 prošlo kupé Škoda Rapid výraznou modernizací.
Modernizace automobilů řady Š 105/120 probíhala ve dvou etapách.
V létě 1983 jí prošly čtyřdveřové vozy, o rok později přišla řada na kupé.
Stejné pohánecí ústrojí převzalo modernizované kupé Škoda Rapid 130, představené v září 1984 na brněnském veletrhu.
Nově tvarovaná příď karoserie odpovídala sedanům v provedení LS a GLS, tvarové světlomety kopírovaly obrys masky.
Přední i zadní nárazník byl dvoudílný s ocelovou vložkou a potahem z polypropylenu.
Stejně jako sedany modelového roku 1985 dostalo i kupé na přední blatníky malé přídavné blikače.
Hřebenové řízení bylo opatřeno novým volantem o průměru 360 mm s potahem z pěny Ipur.
Třináctipalcová kola nesla bezdušové pneumatiky Barum o rozměru 165 SR 13 s ocelovým nárazníkem a dezénem OR 34.
V nabídce příplatkové výbavy se nově objevily velkoplošné kryty kol zhotovené z plastu v barvě hliníku.
Délka kupé s novou přídí lehce povyrostla na 4200 mm, šířka 1610 mm a výška nezatíženého vozu 1380 mm zůstaly zachovány.
Výroba modernizovaných kupé byla v Kvasinách zahájena v srpnu 1984, zpočátku ovšem většinu produkce tvořil model Rapid 120 vybavený motorem 1174 cm3 o výkonu 55 k (40,5 kW) spojeným se čtyřstupňovou převodovkou.
V polovině ledna 1985 byl patrně poslední Rapid 120 expedován do Nizozemí, nadále už v Kvasinách vyráběli jen kupé Š 130 R.
Dobové statistiky nejsou zcela jednoznačné, situaci komplikuje i to, že se kupé Rapid 120 během roku 1985 ještě montovala v Bratislavských automobilových závodech.
V letech 1986 a 1987 v Kvasinách vyrobili přes 5600 a 6900 kupé Š 130 R, v září 1987 byly představeny nové modely Rapid 135 a Rapid 136.
Motor modelu Š 135 R byl určen ke spalování bezolovnatého benzinu, měl dna pístů s vybráním oválného tvaru, stupeň komprese snížený na 8,8 a dával výkon 58 k (43 kW).
Motor kupé Š 136 R spaloval olovnatý benzin Super, měl písty s plochým dnem, stupeň komprese 9,7 a výkon 62 k (46 kW).
Oba motory byly spojeny s pětistupňovou převodovkou.
Do konce roku 1987 vznikly jen tři desítky nových kupé Š 135 R a Š 136 R, původní plán na výrobu třísetkusové série musel být odložen.
V létě 1988 se začala montovat nová jednodílná maska chladiče z plastu ABS, v září 1988 byla v omezených počtech zahájena výroba kupé Š 135 RiC s motorem v úpravě odpovídající exhalační normě US 83 - Federal.
Tvořilo ji elektronicky řízené jednobodové vstřikování paliva Bendix, víceparametrické zapalování, třícestný katalyzátor a lambda sonda.
V roce 1988 v Kvasinách vyrobili necelých osm stovek kupé Š 135 R a 6 tisíc kupé Š 136 R.
Výroba obou těchto modelů dobíhala do konce ledna 1990, celkem jich vzniklo necelých pět set, především na vývoz do Velké Británie, ale také pro Mototechnu.
Tři poslední kupé Rapid 136 bílé barvy byla podle továrních záznamů smontována 31.
V příštím vydání Automobilu si připomeneme vozy Škoda Rapid přestavěné na cabriolety.
Převzato z časopisu Bylo by to zajímavé auto, i kdyby šlo o výsledek renovace, tady se ale bavíme o dodnes originálním voze plném dobových věcí, které vypadají, jako by vznikly včera.
Dokonce i schéma řazení na čelním skle má jen drobnou patinu, jiným kusům ho dávno vypálilo slunce.
Možná jste si toho ani nevšimli, ale Škoda model Rapid, který u nás skončil v roce 2019, nabízela ještě nedávno.
Z významných trhů má smysl zmínit Čínu a ze setrvačnosti také Rusko, kde by se auto možná vyrábělo a prodávalo i dnes, nebýt známých důvodů.
Dokud byl tento vůz k mání u nás, chválili jsme jej, současně jsme ale museli často poznamenat, že to je tak trochu parazit.
Vzal si jméno výjimečného kupé z 80. let a ještě výjimečnějšího vozu z počátků existence Škody a postavil kolem něj velmi racionálně pojatý rodinný liftback či hatchback s nakonec jen tříválcovými motory.
Obecně vzato, proč ne, ke stylovému kupé ale moderní Rapid měl a má daleko, třebaže i taková verze byla svého času v plánu.
Dvoudveřový Rapid tedy Škoda vyráběla jen ve druhé polovině 80. let a po krátké éře nepříliš chtěné verze s motorem modelu 120 nabídla varianty 130, 135 a 136 s motory 1,3 o výkonu až 46 kW (63 koní).
Těm sekundovaly věci jako pětistupňová převodovka, víceprvkové zavěšení zadní nápravy či čtyřpístkové přední brzdy.
Nabízelo tedy na poměry tehdejší ČSSR zajímavou dynamiku a pochopitelně, bylo to kupé, takže šlo o stylovku, kterou ani dnešní Škoda zdaleka nenabízí.
SUV jménem Enyaq Coupe s pěticí dveří nemá se skutečným kupé společného lautr nic, ostatně ho skoro nikdo nekupuje.
Ale zpět k Rapidu z 80. let.
Těchto aut se nevyrobilo úplně málo, vznikly jich desetitisíce.
Jenže je to už přes 30 let, kdy se za posledním zavřely brány škodováckých továren.
Narazit tak dnes na vůbec nějaký kus v prodeji je výjimečné a obvykle má daleko k novému.
Dnes vám ale ukážeme ke koupi nabízený kousek, který je na první pohled překrásný a na druhý dechberoucí.
Jedná se o exportní Rapid 136 z roku 1990, tedy samotného konce výroby Rapidu jako takového, který byl původně vyvezen do Velké Británie a od té doby až do roku 2009 patřil jedinému muži, který s ním sotva jezdil a pořád jej garážoval - za tu dobu ujel necelých 16 600 km.
Od té doby náleží současnému vlastníkovi, který zachoval jeho originální stav i sporadické využití, ostatně byl po 10 let generálním sekretářem britského Škoda Owners Clubu.
A po 16 letech se jej rozhodl prodat pořád jen s 59 tisíci km ve stavu, který skutečně bere dech.
Vůz má tedy pravostranné řízení, což je jistě minus, ale předělání zrovna tohoto auta na levostranné řízení je docela jednoduché a těžko to bude překážkou pro někoho, kdo chce hezký Rapid z té doby.
Možná ale bude škoda na něm něco měnit, neboť je to sběratelská rarita par excellence.
Už na první pohled vypadá jako libový kousek, ale podívejte se na detaily.
I když před sebou máme dodnes zcela originální vůz, nevidíme téměř žádné opotřebení ani z pouhého stání pod sluncem.
Jsou tu dobové dealerské nálepky, dobové schéma řazení nalepené na čelním skle, které se po pár letech na slunci rádo měnilo v černé a potrhané, čalounění sedadel citlivé na UV záření je pořád krásně černé a nepotrhané, plasty nezohýbané, původní černý lak krásně sytý, světla nevysleplá...
Ona hliníková kola ráda oxidují, ani to se tu neděje, vidíme kompletní původní tovární výbavu i se sadou žárovek Tesla a motor? Tenhle stroječek se rád ušpiní od oleje a všeho od silnice, co na něm s chutí ulpí, ale z tohoto by šlo svačit.
Je to krásné auto, krásný exemplář se skoro neopakovatelně jasnou historií.
A tak jsme čekali že něco takového bude hodně drahé, však i půl milionu by za takový vůz nějaký sběratel nejspíš dal.
A viděli jsme na Rapidech o odvážnější cenovky.
Prodávající ovšem nemá hlavu v oblacích a požaduje velmi přijatelných 8 995 britských liber, tedy asi 250 tisíc Kč.
To je podle nás velmi zajímavá cena, na takovou raritu rozhodně.
Takhle originální Rapid 136 z časů vlastně už porevoluční Škody (rok výroby 1990) s pouhými 36 896 mílemi na tachometru a křišťálově jasnou historií je rarita.
A za 250 tisíc Kč nejde o drahý špás.
