Úvod: Úvod do tématu vychází z aktuální novelizace § 205 tr. zákoníku a souvisejících výkladů Nejvyššího soudu. Trestný čin krádeže je upraven v § 205 trestního zákoníku. Toto zákonné ustanovení bylo novelizováno zákonem č. 270/2025 Sb. s tím, že tato novela nabývá účinnosti od 01.01.2026. Jak vyplývá z výše uvedeného, snižuje se trestnost recidivní (opakované) krádeže. Aktuálně je za recidivní krádež trestní sazba šest měsíců až tři léta. Trest uložený do 31.12.2025 za čin, který ode dne 01.01.2026 není trestným činem, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná.
Co mění novela a jaké jsou hlavní cíle
Z přechodných ustanovení vyplývá, že se nevykoná pouze trest, který byl uložen za čin, který po nabytí účinnosti novely není trestným činem. Problém u novely § 205 tr. zákoníku je, že recidivní krádež bude i v novém roce trestným činem, ale jen s nižší trestní sazbou. Shora citované přechodné ustanovení ale hovoří o upuštění od potrestání jen u skutků, které od nového roku nebudou žádným trestným činem. Účelem § 205 tr. úpravou je ochrana vlastnictví majetku a reakce na situace, kdy si pachatel neoprávněně přivlastní věc, která mu nepatří, bez ohledu na to, zda jde o peníze, mobilní telefon, kolo či jinou movitou věc.
Co je trestné a kdy vzniká trestnost?
Pachatel je trestně odpovědný, když si cizí věc přisvojí a bude s ní nakládat, jako by patřila jemu. To znamená, že si vytvoří možnost s ní volně nakládat - například ji prodá, použije pro sebe nebo ji schová. Přisvojenou cizí věcí může být hmotná i nehmotná, například kryptoměna (bitcoin) nebo ovladatelná přírodní síla. Krádeží je i spoluvlastník nemovitosti, který se zmocní nehmotné věci s úmyslem nakládat s ní, jako by náležela jen jemu, a tím vyloučí ostatní spoluvlastníky z možnosti nemovitost užívat.
Podstatné je, že k trestnosti stačí úmysl si věc přisvojit nejpozději v okamžiku, kdy si pachatel věc bere. Příklad: kapesní zloděj má v úmyslu krádež podle § 205 odst. 1, písm. d), ačkoliv hodnota odcizení činí 20 mil. Kč (bitcoin). I když pachatel očekával nižší hodnotu, skutek bude posuzován jako dokonaný zvlášť závažný s příslušnou sazbou. Naopak, pokud si někdo vezme kolo pouze s úmyslem „jen půjčit“ a ponechat si ho, může jít o trestný čin.
Kvalifikované skutkové podstaty a speciální případy
Zákon zná i zvláštní úpravu pro případy, kdy se někdo opakovaně dopouští krádeží. Spáchání činu členem organizované skupiny - nejméně třemi lidmi - se posuzuje přísněji. I když se plán nepovede přesně, ostatní mohou být dál posuzováni jako pachatelé krádeže v organizované skupině. Dále je třeba myslet na krádeže spáchané v souvislosti s mimořádnými událostmi (stav ohrožení, válečný stav) a na situace, kdy jde o spáchání trestného činu za stavu jiných událostí ohrožujících život či majetek.
Stav ohrožení a válečný stav
Krádež spáchaná během takových mimořádných událostí je trestána přísněji, pokud existuje přímá souvislost mezi činem a danou událostí, například vykrádání během evakuace při povodni. Nestačí, že krádež vznikla jen v době povodně; vyžaduje se souvislost s danou mimořádnou událostí.
Škody a rozsah poškození
Podle rozsahu škody a okolností může dojít k posunu kvalifikace a výše trestu. Dosažení značné škody, velké škody a jiné okolnosti mohou ovlivnit posuzování trestné odpovědnosti.
Praktické dopady pro obhajobu a trestní řízení
Účelem změn je zjednodušit a zpřesnit posuzování recidivy i kvalifikovaných skutkových podstat krádeže, a tím ovlivnit výši trestu. Nejvyšší soud se v relevantních rozhodnutích vyjadřoval k tomu, jak má být „takový čin“ chápán v kontextu recidivy a jaké důkazy a souvislosti je nutné prokázat. Důraz se klade na tom, zda je možné prokázat věcnou souvislost mezi stavem mimořádné události a samotným trestným činem, a zda bylo naplněno kritérium spolupachatelství nebo účastenství ve formě organizátorství či pomoci.
V praxi to znamená, že obviněný, který byl dříve potrestán za krádež, může být posuzován podle nových pravidel, která zohlední jak závažnost skutku, tak okolnosti, za kterých byl spáchán. Při vyhodnocení posudků a důkazů se budou soudy zaměřovat na jasnou věcnou souvislost mezi událostí a krádeží, a na to, zda jednání směřovalo k přisvojení cizí věci v plném rozsahu.
Jak vám můžeme pomoci?
Pomůžeme vám převzetím vaší obhajoby a následným profesionálním postupem v celém trestním řízení. Na vašem soukromí nám záleží.
Práva poškozených v trestním řízení
Relevantní poznámky k soudním rozhodnutím a judikatuře
Nejvyšší soud v různých rozhodnutích zdůrazňuje, že dovolání nemůže sloužit k revizi skutkových zjištění, ale pouze k nápravě vad v právním posouzení či jiné zákonné náležitosti. Dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a nemůže nahrazovat činnost nalézacího soudu. Důležité je, že dovolání směřuje k nápravě vad v postupu řízení a v samotném právním posouzení skutku, nikoliv k přehodnocení všech důkazů a skutku samotného.
Praktický nástin postupu v řízení
- Přípravné řízení: zajištění osob a věcí, dokazování a kriminalistika.
- Trestní řízení: argumentace obhajoby a slušné procesní postupy.
- Rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně a možnosti dovolání podle § 265b tr. řádu.
V souvislosti s recidivou a kvalifikovanou skutkovou podstatou je důležité prezentovat jasné důkazy o záměru pachatele si cizí věc přisvojit a o věcné souvislosti s případnou mimořádnou událostí. Rozhodnutí Nejvyššího soudu se může promítnout do budoucích trestů a vyjasnit otázky odškodnění v souvislosti s nesprávnými výklady zákona, jak vyplývá z některých rozsudků a hypotetických závěrů v literatuře.
Statistické poznámky a přehledný obraz o vývoji
Statisticky se ukazuje nárůst počtu krádeží během krizových období, avšak díky novele § 205 může dojít k úbytku případů s extrémně vysokými tresty za krádež v nouzovém stavu. Očekává se, že soudy uplatní mírnější tresty v některých případech recidivy, pokud existuje dostatečná souvislost mezi stavem a trestným činem.
Názor na ochranu majetku a spravedlivé potrestání
Novela potvrzuje snahu chránit majetek a posílit odpovědnost za krádeže, přičemž zohledňuje i rámec civilněprávní odpovědnosti a náhrady škod. V rámci občanskoprávních řízení budou poškození odkázáni na náhradu škody v případech, kdy to zákon vyžaduje, a v některých případech zůstane nárok na náhradu škody v řízení občanskoprávním.